přesun blogu
15.10.2011
rozhodl jsem se po dvou letech opět přesunout blog, tentokráte na vyspělejším systému wordpress.cz na vlastní doméně
![]() |
![]() |
![]() |
rozhodl jsem se po dvou letech opět přesunout blog, tentokráte na vyspělejším systému wordpress.cz na vlastní doméně
Posledních pár měsíců jsem si říkal, že instantní káva typu Nescafé a Tchibo apod. třikrát denně nebude to pravé ořechové pro mé tělo. Říkal jsem si, že nejlepší bude přejít z kávy buď na zelený čaj, nebo na Maté (listy Cesmíny paraguajské). Obojí by mělo mít stimulační efekt, kvůli kterého kávu piji. Takže jsem si začal pohrávat s myšlenkou, jak omezit teda tu kávu a najet na zelený čaj.
O pár dní později, když jsem dělal objednávku bylin a čajů do mého shopu, všiml jsem si, že dodavatel zařadil do nabídky také kvalitní zrnkovou kávu z různých koutů světa. Jak to ve mě cukalo, tak to docukalo hozením několika druhů do košíku. Objednáno. Káva za pár dní přišla a jelikož jsem neměl ani mlýnek na kávu, drtil jsem celé zrnka v hmoždíři. První jsem ochutnával Brasil Santos. Ta vůně se ani nedá popsat, něco, co neucítíte ze žádného sáčku kávy z tesca, nebo jakýchkoliv jiných supermarketů. Chuť klasicky udělané kávy na "turka" byla úplně o něčem jiném, než na co jsem byl zvyklý.
Pár dnů nato, jsem jel kolem nákupního centra a tak nějak mě to tam přitáhlo do elektra a záhadným způsobem jsem odcházel s pressovačem na kávu. No když už se to tak stalo, tak jsem si říkal, že má touha omezit kávu asi nebude zase tak velká. Doma jsem teda přístroj vybalil, naplnil vodou, kávou a udělal si první presso.
Co Vám o tom mám říkat? Chuť, která pohladí po jazyku a nutí pít další a další doušky. Vůně, kterou cítíte možná tak v kvalitních kavárnách, kde kávu před přípravou čerstvě namelou. A požitek, který Vám rozhodně nesco, či ten bordýlek z regálů našich supermarketů nedá.
Inu co okolnosti nechtěly, káva Brasil Santos, kterou jsem pil dva týdny, jednoho krásného rána došla. "Co se dá dělat?", řekl jsem si. Měl jsem nějakou namletou kávu Tchibu deluxe nebo tak nějak byl ten název. "Zkusím", řekl jsem si. Kromě toho, že ta káva v sáčku nevoněla, spíše páchla jak vyluhované ponožky, což mě už trošku zkazilo chuť, ale v přípravě jsem pokračoval. Při přípravě se bohužel nelinula již tak krásná a příznačná kávová vůně. Když jsem měl tedy kávu v šálku, usedl jsem ke stolu s tím, že si ji teda vychutnám.
Jednou jsem srknul první doušek. Jakmile se mi dostala ta "káva" (odteď už v uvozovkách) přes rty na jazyk, zasekl jsem se, co to je za strašnou chuť. Stěží jsem to polknul a v tu chvíli jsem netušil, co se děje. Nevěřil jsem tomu, že je to tak odporné. Dal jsem si tedy opatrně druhý doušek, který jsem ale vyplivnul zpátky do hrnku a "káva" se šla vylít do dřezu.
Že si takto uřežu pod sebou větev, jsem netušil. Nejen, že mi nevyšel můj záměr přestat pít kávu a nahradit ji něčím zdravějším. Ale naopak jsem začal pít kávy více, mnohem kvalitnější a za mnohem více peněz. Bohužel jsem ochutnal asi TOP kávy, takže při jakémkoliv pomyšlení na Tchibo apod. se mi dělá spíše zle.
Pokud si i Vy chcete pod sebou uřezat větev a ochutnat opravdu kvalitní zrnkovou kávu, neváhejte, tady je přímý odkaz http://devotionshop.cz/smart/kava/
Včera jsem tak nějak prolízal weby o osobním rozvoji, o motivaci, štěstí apod. Narazil jsem opět na Pavla Říhu, který je autorem blogu badguy.cz a postupně i mnoha dalších projektů. Jeden z nich mě dost zaujal a to zenhabits.cz. Pro ty, co znáte anglickou verzi, není třeba vysvětlovat. Jde právě o soubor motivačních článků, návodů a tipů, jak si zjednodušit život a jít si za svým. Původním autorem těchto textů je Leo Babauta. Pavel Říha tedy překládá všechny tyto texty do češtiny a vytvořil tak vlastně český mirror tohoto webu, za což mu nejen já děkuji. S angličtinou sice nemám moc velké problémy, ale k pohodovému čtení je to přeci jen daleko. Kdo tedy spějete k nějakému osobnostnímu rozvoji, určitě jste už na web Pavla Říhy museli narazit, pokud ne, je načase.
tak konečně se mi podařilo zrealizovat reklamní "streetart" jestli se to tak dá vůbec nazvat, pro svůj shopík. Je to přes šablonu na papír nastříkaný motiv, přilepený pak lepidlem na tapety (tapetol) na zeď. S touto technikou jsem nměl žádné zkušenosti, pár nápadů a postřehů jsem odkoukal z dokumentů o streetartu a zbytek tak nějak improvizoval. Spreje jsem měl taky poprvé v ruce (když nepočítám lakování krytu na telefon, což s uměním nemělo téměř nic společného) a proto jsem první pokusy zmršil jak se dalo. Po chvíli to ale člověk dostane do ruky a jde to celkem snadno.
Jakmile jsem měl nastříkané šablony loga a postavičku kouřící z vodní dýmky na flipchartovém papíře, jak jsem se vyřezávat obrys a připravovat na lepení. Tapetol jsme rozmíchali na takové spíše bláto než tekutinu, ať to na té porézní stěně drží jako přibité. Po pár nadávkách a pokusech to tam přilepit se opravdu podařilo a pak už přišlo jen nařadu přimačkávání prsty přímo do hrbolatého povrchu stěny. Přetřít znova vrstvou tapetolu a bylo hotovo. Pohodová práce, díky za pomoc mým kamarádům Matesovi a Hanysovi. Snad to tam nějaký ten měsíc vydrží. Už to visí týden... a spíše to vypadá lépe než hůře, papír se aspoň pěkně vypnul.

Nastal čas, kdy jsem se rozhodl přenechat logotyp i design eshopu a vše s tím spojené (letáčky, nálepky, vizitky apod.), takže celé Corporate Identity, do rukou profesionála. Tím nemohl být nikdo jiný, než můj dlouholetý kamarád a nyní už profesionální designér a grafik, Marek Adlof (odkaz na portfolio marodsgn.cz). Poté co mi poslal pár svých návrhů, stačila jedna párminutová konzultace a zanedlouho mě těšil první pohled na nový logotyp, který se mi líbí každým pohledem ještě více :) Usměvavý lísteček je tak milé pojetí téměř celé oblasti sortimentu devotionshop.cz od bylinek a čajů, přes semínka konopí, pěstitelské potřeby po kuřácké potřeby a kvalitní tabáčky a cigarety. Naprosto krásně vystihuje zaměření firmy, typograficky se mi taky moc líbí spojení "d" a "h", což dodává logotypu takovou soudržnost. Dlouho jsem obdivoval Markovy práce, ať už profesionální nebo volnou tvorbu a věřil jsem, že mě jeho práce překvapí, ale toto mě překvapilo asi dvojnásob :)
Bude teď následovat docela zásadní redesign eshopu, s příjemnějším a jednodušším ovládáním a navigací. Později pak razítky, dále letáčky, vizitky a nálepky.
Během pár dnů bych také rád udělal na kamenný obchod takovou lehkou streetartovou reklamu, tak uvidíme, jak se povede. Určitě zde budou fotky, možná i nějaké video, jestli dorazí VJ Dip :)

"Pojď dál," řekl Bůh.
"Tak Ty bys se mnou chtěl udělat interwiew?"
"Jestli máš čas," řekl jsem. Bůh se usmál a odpověděl:
"Můj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno. A co se mě vlastně chceš zeptat?"
"Co Tě na lidech nejvíc překvapuje?"
Bůh odpověděl: "To, že je nudí být dětmi, a tak pospíchají, aby dospěli, a když jsou dospělí, zase touží být dětmi.
Překvapuje mě, že ztrácejí zdraví, aby si vydělali peníze, a pak utrácejí peníze za to, aby dali do pořádku své zdraví.
Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost,
a tak vlastně nežijí ani pro přítomnost, ani pro budoucnost.
Překvapuje mě, že žijí, jako by neměli nikdy umřít, a že umírají, jako kdyby nikdy nežili."
Bůh mě vzal za ruce a chvíli jsme mlčeli.
Pak jsem se ho zeptal:
"Co bys chtěl jako rodič naučit své děti?"
Bůh se usmál a odpověděl: "Chci, aby poznali, že nemohou nikoho donutit, aby je miloval.
Mohou jen dovolit, aby je druzí milovali.
Chci, aby poznali, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají.
Chci, aby poznali, že není dobré porovnávat se s druhými.
Každý bude souzen sám za sebe, ne v nějaké skupině lidí.
Chci, aby poznali, že bohatý není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně.
Chci, aby poznali, že trvá jen pár vteřin způsobit lidem, které milujeme, hluboká zranění,
ale trvá mnoho let, než se taková zranění uzdraví.
Chci, aby se naučili odpouštět, odpouštět skutkem.
Chci, aby věděli, že jsou lidé, kteří je velmi milují, ale kteří nevědí, jak své city vyjádřit.
Chci, aby věděli, že za peníze si můžou koupit vše, kromě štěstí.
Chci, aby poznali, že opravdový přítel je ten, kdo o nich všechno ví, a přesto je má rád.
Chci, aby poznali, že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale že oni sami musí odpouštět."
Chvíli jsem tam seděl a těšil se z Boží přítomnosti.
Pak jsem Bohu poděkoval, že si na mě udělal čas.
Poděkoval jsem mu za všechno, co pro mě a mou rodinu dělá.
A Bůh odpověděl:
"Kdykoliv. Jsem tu, 24 hodin denně. Jen se zeptej a já Ti odpovím."
Lidé zapomenou, co jste řekli.
Lidé zapomenou, co jste udělali, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle vás cítili.
"Od štěstí a lásky nás vždy dělí jen naše rozhodnutí."
- Leo Buscaliglia
občas bych tady rád dával citáty, které mě zaujaly svým významem a účinkem na přemýšlení. Připomenout si občas zapomenuté spojitosti se hodí :)
http://janoch.borec.cz/p_lecba.html
Návod v článku výše odkazovaném skrývá návod na výrobu léku proti rakovině za pomocí běžně dostupného javorového syrupu a jedlé sody. Směs se zahřeje a soda jakoby vnikne do cukrů v syrupu obsaženém. Při dávkování 3x denně jedna lžička syrupu má dojít k vyléčení až úplnému odstranění rakovinných nádorů z těla.
Vysvětleno je to tak, že rakovina pojídá velké množství cukrů protože se jimi živí. Jenže soda, která je v našem cukru (upraveném sodovojavorovém syrupu) působí na nádor a rakovinné buňky jako časovaná bomba, která rozežírá díky svému zásaditému pH její tkáně a pomůže tak tělu se opět uvést do rovnováhy.
Zní to docela rozumně, má babička má rakovinu štítné žlázy a docela už velké boule na krku. Právě jsme to dovařili a snad ještě dnes to začne užívat. Přál bych si, aby jí to pomohlo a vůbec všem, kteří se s tímto problémem zatoxikování těla potýkají. Pokud máte problémy s rakovinou, začněte vždy u vyčištění svého těla. Nádor není nic jiného než shromaždiště veškerého bordelu z těla. Taková skládka na jednom místě. Tělo se snaží toxiny naplavovat do jedné části, aby mohl zbytek stále fungovat. Je to taková jakási pomyslná oranžová barva na semaforu, kdy nám dává tělo jasně najevo, že jsme na hranici, ale můžeme ovlivnit, na kterou stranu se dáme. Pokud tělo toxinů nezbavíme a necháme jej dál kumulovat další a další na sebe, tak nám samozřejmě zanedlouho blikne červená a dojeli jsme. Pokud to ale chceme řešit a vrátit tělo zpátky na volně průjezdnou zelenou, musíme z cesty uklidit veškeré zábrany, které tam stojí. Detoxikovat tedy organismus, zjistit co mu chybí za látky, snažit se je v hojné míře doplňovat a vyhýbat se jakémukoliv psychickému tlaku, stresu, či jen negativním myšlenkám. Což je pro nemocného člověka velmi těžké být psychicky v pohodě, ale bez toho to nejde.
Doufám tedy, že tento javorovo-sodový syrup pomůže, byl by to jen další důkaz toho, že farmaceutické firmy v dnešní době stojí opravdu za nic a jen sypeme peníze zbytečně do jejich kapes, za placebo, nebo sračky mnohem větší, než rakovina sama.
http://www.csfd.cz/film/235922-alenka-v-risi-divu/
Dokonalý děj podtrhnulo dokonalé zpracování. Není co dodávat, snad jen že Březňák je ujeťák a psychopat :)
Adobe asi většina z nás zná, že. Firma vytvářející software převážně pro grafiku a multimédia. Ale Superadobe, je úplně něco jiného. Technika stavby domů kterou vyvinul architekt Nader Khalili. Její kouzlo spočívá v tom, že je velmi jednoduchá na stavbu, parta kamarádů postaví takovýto dům za pár měsíců z materiálu, který se většinou bere na pozemku.
Jedná se ve zratce o "nekonečný" pytel na brambory plněný hlíněnou směsí a stáčený do různých tvarů, nejčastěji teda kruhů a vrstvené na sobě. Aby pytle po sobě neklouzaly, dává se na každou vrstvu ostnatý drát. Vytváří se tak většinou nejstabilnější architektonické tvary, kterými jsou kopule a klenby. Masivní zdi tvořené vrstvenou upěchovanou hlínou tak tvoří silné stěny, které lehce odolávají vodě, ohni i větru. Tato technika mě nadchla pro svou relativní jednoduchost a použitelnost. Stačí do hlíněné směsi přimíchat například slámu a hned máte stěny s lepší izolací a prodyšností.
Vůbec poprvé mě k této oblasti "stavitelství" přivedl Jaroslav Dušek. Resp. teda dokument, o kterém jsem tady psal dříve "Když kámen promluví". Tam to nádherně popisoval takto: "Sešli jsme se tady s kamarády a mezi řečí postavili dům". Samozřejmě pár měsíců to trvalo, ale dokázali to. Jednoduchý domeček, ve kterém se dá bydlet. Pravda neměli zavedenou ani elektřinu a vodu, což bych u svého domu na bydlení asi určitě v dnešní době potřeboval. Energii bych se ale snažil vyřešit z větru, slunce apod. Voda by se možná dala také řešit nějak alternativně. Ale v dokumentu o Jaroslavu Duškovi jsem nečekal takové podsunutí myšlenky, která mě tak uchvátila.
Rád bych tento pokus o postavení vlastního domu zrealizoval. Nevím zatím, co je k tomu vše třeba, ale určitě pozemek, nějaké stavební povolení asi, pár peněz na nezbytný materiál jako pytel, ostnatý drát, nářadí, síta apod. Většina z toho se dá popůjčovat na chatách a tak všelijak podobně. Mít větší pozemek, ideálně bez sousedů, s malým lesíkem, ať už je to kus země se vším všudy, tak klidně hned z jara příští rok beru krumpáč a kopu základy svého vlastního domu :) Bláhová a možná hloupá to představa... Ale jak říkal Forest Gump, "pro hlupáka každý hloupý"

![]()
Tento rok je ve znamení akcí a festivalů. Ačkoliv jsem po své éře zlomených beatů někdy od 15ti do 20ti poslouchal většinou jen rovné beaty (pokud jsem poslouchal taneční elektronickou hudbu), neměl jsem ani výraznou chuť a očekávání na tento Drum`nBass festival. Ani po dvou dnech poslouchání a pár hodinách skákání a skotačení mě nepřivedlo na ten správný zapálený rytmus pro zlámané beaty. Jako energie a pařba to byla neskutečná, fakt výborné, ale z toho rytmu jsem po chvilce vypadl...
Přijeli jsme v pátek po desáté v noci a akorát stihli Johna B... naprosto luxusní podání a dubstepové mezihry vygradovaly v závěrečný song Numbers. Naprostá pecka. Zahrál pak i Dj Fresh a my jsme skotačili až do rána. Když vypnuli ve čtyři ráno stage, šli jsme si lehnout na karimatky na molo k přehradě a čekali na východ slunce. Celá akce se odehrávala u přehrady v rekreačním středisku Duchonka. Někteří nadšenci se ráno koupali a my se nechali prohřívat prvními paprsky v tak chladném letním ránu.
Sobota byla relaxační, spací a procházková, večer opět párty dnb a ráno odjezd zpátky do Ostravy. Parádní akce, ale nebyla by bez skvělé bandičky kamarádů. Ti dělají každou akci mnohem lepší a pohodová nálada, která se dá udržet celý průběh akce, je naprosto bezkonkurenční k dotvoření atmosféry z příjemně stráveného času.
Tady malá videoochutnávka z Let It Roll 2011 SK:
Let it Roll / 24.6. 2011 Duchonka / SLOVAKIA / Documentary movie from Jan Frejm on Vimeo.
Fotografie z Colours Of Ostrava 2011 http://tompol.cz/COLOURS.htm
Tak jsem se konečně prospal a odpočal si ze čtyřdenního spřažení na festivalu Colours Of Ostrava 2011. Mimo to, že to mám kousek za barákem každý rok, jsem tam letos zavítal poprvé. S bandičkou vybraných skvělých přátel, výborné nálady, úžasné atmosféry a za dobrovodu pestrobarevné škály různých hudebních žánrů jsme prožili nezapomenutelné chvíle, tanec, relax a pohodu. Až mě mrzí, že další budou až za rok. Příště ale asi navštívím mnohem více účinkujících. Co jsme navšívili a zůstali na celý koncert, byly ve čtvrtek od 22:45 skupina Santigold. Výborně šlapavé rytmy, které nás po skončení doprovázely na hrad do camel stanu na dnb a house.
V pátek jsme skákali na Monkey Business, které jsem už pár let nesylšel. Pak pár hodin procházení mezi různými aktivitami, kterých tam bylo opravdu spousty :) Po půlnoci jsme zamířili do Fabricu na těžký, tvrdý drambajz a pořádně si zaskotačili. Vyskákané kostry pak ulehly ke spánku a sbíraly síly na sobotu.
V sobotu byl jasný první cíl N.O.H.A. kterou jsem slyšel poprvé živě a musím říct že ve mě opravdu zanechali hlubokou stopu. Parádní koncert. Následoval Prago Union, kterého jsem si nemohl nechat ujít. Následovalo Tatabojs a posléze hradní elektro stage, kde jsme chvíli počkali na Apollo 440 a s davem si opět zaskákali. Vynikající akce, ten večer už jsem odešel dříve a kamarádi se pak fotili s NOHOU :)
V neděli už odpočinkové, ale přesto zběsilé tempo pražské skupiny Le Pneumatiq, které nás akorát rozehřálo na zběsilý drum`nBass na Camel stage až do jedné do rána, kdy už nás vyhnala ochranka.
Shrnuto, sečteno nebo jak se to říká, byly to barvy tak barevné, jak jen mohly být, se super lidmi a nekonečnou pohodou. Díky
Santigold – Colours Of Ostrava 2011
Monkey Business – Piece of my Life
N.O.H.A Colors Of Ostrava 2011
Prago Union Colours Of Ostrava 2011
Apollo 440 Colours Of Ostrava 2011
Shlédl jsem nedávno výborný "dokument" o Jaroslavu Duškovi. Netušil jsem že je to tak duchovně založený člověk, plný optimismu a jiného náhledu na život. Mi docela blízkého.
"Když nám někdo řekne, že jsi debil, tak víme, že se nás to netýká." Už jen takové scény z improvizovaných povídek, které jsou dokumentem proloženy, plní jakousi velmi poučnou formu náhledu na život. Líbí se mi jeho vztah k přírodě a všeobecně k okolí.
Doporučuju shlédnout celý dokument, také mě nadchlo stavění domu z hlíny technikou Superadobe... o tom později... :)
V nedávné době jsme zařadili do nabídky vodní dýmky, tabáky a hlavně novinku, minerální kamínky Shiazo do vodních dýmek místo tabáku. Právě na ně probíhá akce při nákupu 3 balení Shiazo získáte molamix pro znovuochucení dle vlastního výběru zdarma.
Více http://www.devotionshop.cz/akce/shiazo/
Další novinkou v oddělení kuřáckých potřeb, jsou tabákové blunty
Více http://www.devotionshop.cz/smoke/blunty/
Rapidně se nám také rozrůstá oddělení pěstitelských potřeb o další značky hnojiv a příslušenství
Více http://www.devotionshop.cz/grow/
Semena konopí se rozrostla o další seedbanku, tentokráte Dinafem
Více http://www.devotionshop.cz/seeds/semena-konopi/dinafem/
Pokud máte problémy s klouby nebo kůží, zkuste používat chvíli na tyto problémy jednu z těchto konopných mastí, poslední dobou jsou stále více oblíbené a používané.
Více http://www.devotionshop.cz/hemp/kosmetika/
Byliny a čaje jsme obohatili bylinné kapsle, které jsou čistě jen přírodní produkt, jemně namletá bylina v želatinové kapsli, dostáváte tak do sebe 100% byliny.
Více http://www.devotionshop.cz/smart/bylinne-kapsle/
Pro přípravu čajů a nálevů jsme rozšířili příslušenství
Více http://www.devotionshop.cz/smart/prislusenstvi/
A jako náhradu cukru jsme do nabídky zařadili Extrakty Stévie sladké
Více http://www.devotionshop.cz/smart/stevie-sladka/
Nedávno se na trhu objevila novinka ve světě vodních dýmek. Místo tabáku nasypete do korunky mokrý štěrk, přesněji minerální kamínky Shiazo. Poněkud zvláštní výrobek jsem tedy na zkoušku ihned objednal a k nezvyklému překvapení, má mnoho výhod.
Minerální kamínky Shiazo, jsou speciální, vysoce porézní kamínky, které do sebe dokáží nasáknout dostatek ochucovadla (melasy) a vydrží je v sobě hodně dlouho absorbované. Díky absenci tabáku a buničiny je tedy dýmka bez nikotinu a nepřepaluje se (nemá se co přepalovat). Jako ochucovadlo jsou kamínky zality melasou, která se vsákne a dodá dýmu příchuť. Kamínky jsou v tomto případě jen nosič melasy, která je následně odpařena při kouření.
Dýmku z těchto minerálních kamínků připravujeme stejně jako klasickou dýmku s klasickým tabákem, také je lepší nechat trošku místa mezi alobalem a vrškem kamínků. Uhlíky můžete použít jakékoliv, osobně však doporučuji kokosové Cocobrick, nebo Bambusové Bamboocha, které téměř neovlivňují chuť dýmu. Po vykouření dýmky jsou kamínky bílé a suché. Ty sesypeme do krabičky
První výhodou je cena. Oproti například tabákům Nakhla, které stojí 50g cca. 140-150,- kč Vás krabička kamínků Shiazo 100g vyjde na 129,- kč. Dýmek z takového množství připravíme přibližně stejně. Jenže, kamínky po vykouření mají schopnost opět tu melasu nasáknout, takže zde přichází na řadu druhá výhoda, znovupoužitelnost. Můžete kamínky naházet zpátky do původní krabičky s ostatníma, ještě mokrýma kamínkama, nebo si můžete bílé vyschlé kamínky zalít MolaMixem jiné příchutě a případně kamínky kombinovat. Navíc MolaMixy mezi sebou se dají také kombinovat, takže z naší nabídky 13ti příchutí si určitě vyberete tu svou pravou kombinaci za zlomkovou cenu.
Jelikož jsou kamínky Shiazo bez tabáku, neobsahují nikotin a ani dýmka kouřená jedním člověkem, nezvyklým na kouření tabáku, nevyvolává bolesti hlavy či nepříjemné pocity spojených s nikotinovým opojením.
I když se jedná pouze o mokré kamínky, dýmka dýmí velmi hutně, ale není to klasický dým, je to jakoby pára, takže se po chvíli úplně rozptýlí i v uzavřené místnosti.
Chuťově je dýmka velmi podobná, jako dýmky připravené například z tabáků Nakhla apod. jen se z ní nemotá při delším kouření hlava.
Doba kouření jedné dýmky je závislá na velikosti korunky a množství kamínku do ní vsypaných. Ale spolehlivě střední korunka do poloviny naplněná minerálními kamínky Shiazo stáhne 2 kokosové uhlíky najednou (cocobrick kostky) do úplného vyhasnutí a až do konce má hutný kouř, aniž by se jakkoliv připaloval.
Dýmku můžete kouřit i sami při čtení, učení a jiných činnostech, aniž byste se o ni museli nějak výrazně starat, nebo ji museli hlídat kvůli přepálení a také po hodině inhalace nebolí hlava a není těžko z nikotinového opojení.
Samozřejmě spousta lidí kouří, nebo dýmí dýmku právě kvůli uvolňujícím účinkům nikotinu. Pro ty existuje také jeden šikovný tip. Kapky do elektronických cigaret, stačí jich pár přidat do melasy v korunce a nikotin se bude bezpečně uvolňovat při kouření, ale bez přepalování. Pozor však na dávkování
aplikace pro iPhone http://instagr.am/ online Instagram v prohlížeči http://extragr.am/
Instagram mě vtáhl do svého dění. A o co že se to vlastně jedná? Je to v první řadě aplikace na iPhony pro fotografování, ve kterém můžete použít řadu źajímavých efektu tzv. "lomografie" a různě jinak posunuté barvy, tonality, kontrasty, vinětace apod. prostě digitální fotce dodají jedním kliknutím vzhled fotky z prvních barevných filmů, lomofoťáků, různě crossprocesově zpracovaných snímků se stylovým rámečkem. Všední vycvakané záběry dostanou nezaměnitelnou atmosféru, která je u mnohých lidí na první pohled libivá. Když ještě trošku zapojíte mozeček pro kompozici, tak veřím, že focení začne bavit opravdu už každého, protože ty fotky fakt vypadají dobře díky těmto efektům.
V druhé řadě pak Instagram disponuje jednoduchou sociální sítí, do které se musíte zaregistrovat ihned po prvním spuštění programu (velmi jednoduchá registrace). Vytvoříte si tak svůj účet, který funguje podobně jako tweeter, nebo zeď facebooku. Vyfotíte fotku, vyberete si efekt a fotka se uploadne pod Váš nick na server Instagramu a samozřejmě se také uloží do složky obrázků v telefonu. Komunita Instagramu dosáhla nedávno jednoho milionu uživatelů. Tyto uživatele můžete najít, sledovat jejich aktivity (přidání nových fotek, jejich komentáře a fotky které označili "libi se mi"), podívat se koho sledují a kým jsou sledováni a také vyhledávat fotky podle klíčových slov, které jsou u popisu fotografie (hodí se narychlo vyplnit při vyfocení). Samozřejmostí je, že můžete označovat veškeré fotografie všech uživatelů srdíčkem (obdoba Like na facebooku) nebo zanechávat komentáře, které evidentně vedou k rychlému rozšíření se v této sociální skupině :)
Instagramu nechybí ani propojení s facebook, tweeter a dalšími účty, které jsem ale zatím nevyužíval. Sociální skupina je to docela rozsáhlá, prohlížení a orientace mezi uživateli velmi omezená, hledat uživatele například podle města, ve kterém jsou je nemožné a toto tomu docela i chybí, ale zase si užívám tu minimálnost a jednoduchost.

Napadla mě také myšlenka na takový osobní projekt. Mnoho lidí fotografuje například 1000 fotek na jedné akci, z toho použitelných, nebo něco říkajících je 50 a pak na foťák měsíce nesáhnou (já). Udělal bych opak. Fotil bych každý den, ale jen omezený počet snímků, například 10, nebo 20. Zajímavé věci, nebo takové stěžejní události dne. Zajímavosti, všimnutíUdelal bych opak. Na jeden den, bych si vyhradil treba 10 snímků, které bych měl za ten den nafotit. Ale fotit budu každý den, jen zajímavé věci, či nevšední úkazy, pohledy a kompozice. Vytvořím si takový fotodeník. Hodnotnou osobní sbírku, která bude mapovat nějakou část mého života, v pěkném efektu starých nostalgických fotografií, pořízených jedním z prvních iphonů. Na Instagramu není problém označit si profil jako soukromý, pak nikdo neuvidí nic, dokud mu to nepovolíte. Zatím ale vše sdílím, nemám důvod něco skrývat a baví mě to. Efekty těch starých fotek lépe vtáhnou do té atmosféry, která panovala, dá vzpomínkám lepší emoční linii, alespoň tak to na mě působí. Jsem zvědav jak dlouho mi to vydrží, zatím sdílím třetí den a je to docela chytlavá věc. Zvláště když můžete sledovat tytéž ujeté lidi na tentýž styl focení a sdílení, kteří jsou všudemožně po světě, zvláště pak ale v asii, připadá mi že asiatů je tam nejvíce, také jich nejvíce sleduji. Hodně mladých lidí z asie je iphonem evidentně nadšena a na kompozicích si evidentně hodně ujíždí. Opět mají můj obdiv, jako v mnoha dalších směrech. Je pak příjemné přečíst si proč se jim zrovna Vaše fotografie líbí a jak je to zajímá. Je to opět další zajímavý svět. Svět virtuálních realit. Svět Instagramu




Na plovárně s Robertem Kiyosakim – archiv ČT
První díl přednášky "Bohatý táta, chudý táta" na youtube v češtině
Robert Kiyosaki je jeden z nejznámějších motivačních řečníků a autor mnoha knih o vedení života/firmy aktivním způsobem. Nemá moc smysl se rozepisovat, veškeré informace jsou v několika dílech níže předabované přednášky v českém jazyce, takže pokud je to Váš šálek lahodné kávy, vychutnejte si jej do dna.
http://www.csfd.cz/film/235331-pozemstan/
Scifi, jako žánr filmový i knižní mě moc nezajímá. Je pár vybraných filmů z této větve, které mám rád, ale Vetřelci, mimozemské příšery, výpravy do vesmíru a podobné scénáře mě opravdu neberou. Co mě ale opravdu dostalo, je film "The Man From Earth", neboli v českém překladu "Pozemšťan".
Minimalistické dílo, odehrávající se pouze na horské chatě s neskutečně poutavým a plným příběhem. John Oldman, coby vysokoškolský profesor se náhle rozhodne opustit práci a odstěhovat se pryč od svých přátel a místa, kde 10 let žil. V tichosti chce odjet, ale kolegové z univerzity se za ním přijedou rozloučit. Při takovém posezení se Johna všichni ptají, proč tak náhle spaluje mosty a všechny opouští. V té chvíli se posaďte pohodlně do křesla a sledujte a poslouchejte pozorně. "Co byste řekli člověku, který přežil od pravěku až dodnes, jak by vypadal?". Touto otázkou startuje John příběh svého života. Více psát o ději nemá smysl, tento film by měl vidět snad každý, kdo se na filmy rád dívá. Pasáže o Buddhovi a Ježíšovi mě dostaly nejvíce. Už jsem jej viděl dvakrát a dám si ho klidně ještě jednou. Po dlouhé době opravu zase jeden z kvalitních, povedených, přemýšlivých filmů.
V nabídce devotionshop.cz najdete několik stovek druhů semen konopí. Aby jste se v této nabídce mohli lépe vyznat, sepsal jsem pár základních informací a údajů o jednotlivých hodnotách, které výrobci semen uváděj a podle kterých můžete v našem originálním filtru vyhledat.
Výrobce/seedbanka
Na našem trhu jsou již dostupné semena mnoha různých zahraničních seedbank. Zejména z Holandska, Španělska a Kanady. Ne všechny seedbanky nabízí stejně kvalitní zboží, což lze snadno poznat podle cen, která si za semena výrobci účtují. Obecně, dle zkušeností pěstitelů panuje názor: "Čím dražší semínka, tím se výsledek více podobá originálu". Seedbanky, které jsou na trhu mnoho let, mají kytky pro produkci semínek geneticky ustálené a dokáží tak produkovat semena stejné kvality (co se genu týče). Kytky tak vyrostou všechny stejně vysoké a téměř stejné. U levných semínek se mnohokrát stává, že každá kytka má jiný "poměr" sativy/indicy a pár kytek přerůstá a vzhledově jsou dosti odlišné.
Genetika indica/sativa
Jde o základní dva druhy konopí, které se mezi sebou kříží. Poslední době se při nástupu samokvetoucích (autoflowering) semen kříží tyto dva geny i s rodem Ruderalis, což je typ neobsahující psychoaktivní látky, za to kdy začne kvést záleží na stáří a ne na světelné periodě.
Cannabis indica
Cannabis sativa
Samozřejmě naštěstí existuje celá řada hybridů těchto dvou genotypů s různými poměry, stačí si jen vybrat a vyzkoušet tu pravou.
Doba květu
Tento údaj je hlavní především pro outdoor pěstitele, kteří jsou závislí na přírodě a jejich světelných a klimatických podmínkách. V ČR je ideální vybírat spíše semena s kratší dobou květu, v posledních pár letech nebylo počasí moc nakloněno a spousta pěstitelů musela sklízet dříve, než byly rostliny zralé (později začínají v nepříznivých podmínkách vznikat plísně). Pro sadbu ven je vhodné rostliny nejdříve předpěstovat na přelomu zima/jaro doma a poté dát ven již vzrostlejší kytky.
U samokvetoucích (autoflowering) semen můžete sklízet až třikrát do roka, od zatlačení semínka do země, až po sklizeň to těmto hybridům trvá něco málo přes dva měsíce, než jsou připraveny ke sklizni.
Typ
Feminizovaná semena jsou taková semena, která byla upravena tak, aby byl vypěstovaný výsledek samiččího pohlaví. Není to nikdy 100%, ale už se stává jen zřídkakdy, že tyto feminizace nefungují (opět záleží na výrobci) a mohou se sem tam objevit samčí květy.
Regular semena jsou neupravena semena, kdy není jisté, zda výsledek budou samci nebo samice. Konopí však samo většinou více produkuje samice než samce.
Samokvetoucí (autoflowering) semena jsou typy, které kvetou bez změny světelné periody.
THC
Tato hodnota udává průměrné hodnoty obsaženého THC ve výsledně vypěstované kytce onoho typu. Opět ne všichni výrobci tuto hodnotu udávají. Obecně platí, čím vyšší obsah THC, tím je více energický účinek. Naopak nízké obsahy THC mají většinou genetiky s vyšším obsahem CBD a CBN (neudává téměř nikdo) a tyto jsou pak více sedativní a uspávající.
Bohužel ne všichni producenti konopných semen udávají tyto hodnoty u svých semínek. Fitlr tedy pracuje se semeny, které tyto údaje mají. Pro zobrazení všech semen stačí v menu kliknout na celou kategorii nebo filtrovat vše bez zatrhnutí.
http://www.dogheaven.cz/index.html
Dnes jsem při brouzdání webem narazil na vynikající restauraci, kde vaří z psího masa. Jediná svého druhu v ČR, ale věřím, že se náš trh rychle nasytí i těmito typy restaurací. Pochutnat si můžete na chrtích žebírkách, jezevčíku na brusinkách, či čivavě s karamelem. Tyto pochoutky Vám samozřejmě tato specializovaná restaurace připraví i z Vašich domácích mazlíčků, které si můžete vzít samozřejmě sebou. Při troše štěstí ho před Vámi i připraví (od usmrcení, přes vykoštění, po porcování a přípravu pokrmu). V asii je psí maso běžná součást jídel, nyní se tato asijská tradice přemisťuje i do evropy, která je v tomto bohužel konzervativnější. Málokdo si dokáže připustit, že maso z kuřete nebo krávy, je to samé maso jako ze psa nebo z kočky. Je to ta samá mrtvola, tak proč se divíme a jsme znechuceni že takové restaurace se začínají otevírat i u nás?
Vemte svého Pinďu, Alíka, Rexe a jiné své domácí mazlíčky do této restaurace, podívejte se jak se vaří, pečou, smaží, grilují... a pak si na nich pochutnejte, stejně jako na kuřecím. A kdykoliv si budete strkat jakoukoliv mrtvolu do pusy, vzpomeňte si na své domácí mazlíčky. Jsou to ta samá zvířata...